Vyšehradská procházka
Vyšehradská bazilika svatého Petra a Pavla, stojící vysoká a skličující na strmé skále přečnívající pravý břeh Prahy, je impozantní pohled, který může konkurovat Pražskému hradu na druhé straně Vltavy.
Ne náhodou se Vyšehrad překládá jako ‚Hrad na výšinách‘. Předpokládá se, že na Vyšehradě se mohlo stát vůbec první osídlení toho, co vešlo ve známost jako Praha. Ale snad nejúžasnější dominantou Vyšehradu, který se může pochlubit bazilikou, malým amfiteátrem a vinicemi, je hřbitov; místo posledního odpočinku mnoha velkých Čechů včetně Karla Čapka, Emmy Destinnové, Alphonse Muchy a Antonína Dvořáka.
Výchozí bod: stanice metra Vyšehrad, červená trasa C. Délka: 1,5 km (necelých 1 míle). Jak se tam dostat: Začíná u metra Vyšehrad a končí na zastávce tramvaje Výtoň. Tramvaje 3, 17 a 21 míří zpět do centra města.
Zastávky: Odpočiňte si v parku vedle baziliky, pokud je pěkné počasí. Pokud ne, v okolí najdete příjemné kavárny a bary.
Níže uvedenou prohlídku si můžete projít sami (prohlídka s vlastním průvodcem), nebo vám zajistíme profesionálního anglicky mluvícího průvodce. Průvodce může dokonce přizpůsobit tuto procházku vašim speciálním potřebám; například doporučte místo, kde se zastavit na oběd, včetně plavby po řece nebo jízdy tramvají, pokud vás nebaví chodit atd. Průvodce vás může vyzvednout ve vašem hotelu, nebo si můžete domluvit schůzku kdekoli ve městě. Pro cenovou nabídku nám prosím napište své údaje.
1. V Pevnosti. Vystupte u metra C Vyšehrad, najděte východ ke Kongresovému centru Praha, vyjděte po schodech a pokračujte rovně, přičemž po pravé straně se držte hlubokého Nuselského údolí. Vydejte se ze svahu a rovně do ulice Na Bučance. Přejděte silnici, na konci odbočte doprava a jste na ulici V Pevnosti. Neexistuje lepší způsob, jak vstoupit do staré vyšehradské pevnosti, než je tento, protože vás zavede řadou starých vchodů, z nichž prvním je Táborská brána ze 17. století. Když pod ním projdete, můžete se zastavit v turistickém informačním centru, kde najdete další literaturu o této oblasti, nemluvě o praskajícím ohni v zimních měsících. Také za Táborskou bránou se nacházejí ruiny opevnění Karla IV. ze 14. století. O kousek výš dorazíte ke zbytkům gotické brány Špičky a za ní k nádherné Leopoldově bráně, kterou střeží pár lvů a vyzývavě vyhlížející orel. Za úplňku v bráně straší francouzští vojáci, kteří v roce 1741 nakrátko obsadili Prahu.
2. K rotundě do ulice Soběslavova. Po pravé straně za Leopoldovou bránou stojí rotunda sv. Martina z 11. století , nejstarší dochovaná budova na Vyšehradě. Veřejnosti je bohužel přístupný jen zřídka a je to škoda, protože architekti zde nedávno odkryli tajné podzemní podlaží. Zabočíte-li doleva do K rotundě, uvidíte – za jeho velmi vysokými zdmi – Nové děkanství zdobené erbem se zkříženými klíči ve znaku vyšehradské kapituly.
Odbočte vlevo dolů Soběslavovou a uvidíte vykopávky základů baziliky sv. Vavřince, postavené pod záštitou prvního českého krále Vratislava II. Pozůstatky této baziliky byly objeveny v roce 1884, když dělníci kopali novou žumpu. Po 20 metrech zahněte doprava na opevněné hradby, kde vás přivítá ohromující střešní panorama.
3. Vyšehradská skála. Samozřejmě, hlavní důvod, proč je Vyšehrad umístěn tam, kde byl původně pro obranné účely; jeho vzdorná skalní stěna sahající až dolů k Vltavě. Podle pověsti je na Vyšehradské skále hrob mluvícího koně Šemíka, který se svým uvězněným pánem na zádech přeskočil opevnění a pak dolů ze skály. Vyčerpaný Šemík brzy nato zemřel, jeho poslední přání svému pánovi, aby zde byl pohřben. Na vrcholu Skály se nachází gotická zřícenina Libušiných lázní, obranné základny středověkého hradu.
4. Vyšehradský park. Vyšehradský park, zasazený mezi vznosné stromy, vládne klidem. V létě se zde scházejí piknikové, a když je zima, hrstka kaváren a barů poskytuje nezbytné hrnky svařeného vína, nebo-li u nás známého „Svařáku“. Obrovské sochy, které vidíte, jsou dílem Josefa Myslbeka a zobrazují různé české legendy, například Přemysla Oráče, bájného praotce rodu Přemyslovců. Ve skutečnosti sochy bývaly na Palackého mostě, ale byly během světové války poškozeny a místo nich byla provedena následná obnova. Někteří Češi se domnívají, že to byl spíše omyl než plán. V parku je také bezedná studna, kdysi životně důležitý zdroj vody pro hrad, zejména při obléhání.
5. Bazilika sv. Petra a Pavla. Nápadné novogotické bazilice sv. Petra a Pavla předcházely četné stejnojmenné kostely, v neposlední řadě původní románská stavba na objednávku Vratislava II. a Karla IV., postavená ve 14. století . Budova, kterou nyní vidíte, byla původně postavena v 19. století a po požáru byla v roce 1902 přestavěna.
Uvnitř kostela dominují secesní nástěnné malby (za malý poplatek se takto odvážit), i když nejcennější je vyobrazení Panny Marie ze 14. století. Někteří říkají, že to nenamaloval nikdo jiný než sám evangelista Lukáš.
Poslouchejte zvony, které se každou hodinu odlupují z věží baziliky. Možná znáte jednu z českých klasiků, jako je Má vlast od Bedřicha Smetany.
6. Vyšehradský hřbitov a Pantheon. Je zvláště příhodné, že tato skladba zaznívá plující po Vyšehradě, neboť na hřbitově baziliky je hrob Smetany a mnoha jeho současníků. Tento hřbitov, založený v roce 1869, je silně ovlivněn tehdejší secesní módou, a jako takový se můžete přistihnout, že budete objevovat celé hodiny; mnohé z dekadentních hrobek a památníků jsou samy o sobě uměleckými díly. Nejznámější částí hřbitova je Pantheon neboli „Slavín“, navržený Antonínem Wiehlem. Když vstoupíte, po pravé straně je seznam nejznámějších obyvatel hřbitova, který vás informuje, kde přesně najdete jejich hrob.
Opusťte hřbitov tak, jak jste vešli, a vraťte se dolů K rotundě. Nalevo od vás je podivný útvar Čertův sloup, který se tak jmenoval proto, že jej zde údajně zanechal ďábel poté, co prohrál sázku s jedním z vyšehradských kněží. Odbočte doleva a svažte se dolů k Cihelné bráně, kde je malé muzeum šesti originálů soch z Karlova mostu. Poté sjeďte dolů Vratislavovou a najděte tramvajovou zastávku Výtoň na nábřeží Vltavy.
