Procházka židovskou čtvrtí

Prohlídka začíná u Rudolfina a končí na Staroměstském náměstí.

Již od 10. ^století se v Praze začali usazovat Židé. V roce 1254, po sérii ničivých pogromů, byla menšinová skupina obklíčena a uvězněna v malém ghettu Josefov . Směli ven až v roce 1848. Josefov byl v průběhu věků jevištěm brutálních antisemitských povstání, v neposlední řadě masakru na Velikonoční neděli v roce 1389, při kterém bylo zavražděno 1500 Židů.

Velká část staré židovské čtvrti , která byla kdysi spletitou směsicí spletitých uliček a křivolakých budov, dnes vypráví jiný příběh. Není náhodou, že označení Pařížská ulice s designovými značkami nese název, jaký má; mezi lety 1893 a 1913 byla velká část starobylé čtvrti Josefova zbořena, aby mohly být ulice rekonstruovány způsobem, který odrážel francouzskou metropoli.

To neznamená, že historie Josefova před 19. ^stoletím byla zcela vymazána z povrchu. Ve skutečnosti se zde nachází Starý židovský hřbitov, nejstarší židovské pohřebiště v Evropě. V okolí je také několik starověkých synagog, nemluvě o několika zbývajících průchodech a uličkách osvětlených lampami. Ty často za soumraku ztichnou, a když jimi procházíte, můžete si téměř představit, že narazíte na přízrak Franze Kafky nebo monstrózní židovskou folklórní legendu Golema.

1. Rudolfinum , kde sídlí Česká filharmonie, bylo dokončeno v roce 1884 a pojmenováno na počest Rudolfa, korunního prince rakouského. Kromě okázalé Dvořákovy síně – proslulé skvělou akustikou – je Rudolfinum také pozoruhodné postavami slavných skladatelů, které stojí na jeho střeše. Známá je česká novela Mendelssohn je na střeše , která vypráví o dvou českých dělnících, kterým nacisté nařídili odstranit sochu židovského skladatele Felixe Mendelssohna. Omylem strhli dolů idol Hitlerova idolu Richarda Wagnera. Důvod? Má největší nos.

2. S Rudolfinem po levé straně a Vltavou za zády přejděte přes Križnovickou (v krátkém čase vám zelený mužíček dovolí) a vjeďte do Josefova na Široké. Po levé straně jsou nyní zdi Starého židovského hřbitova . Pokud se rozhodnete, že nemáte čas na pořádnou prohlídku, ujistěte se, že nakouknete skrz jednu z mezer v této zdi, abyste se podívali na její zaneřáděné, rozpadající se náhrobky. Kvůli prostorovým omezením na tomto malém území jsou některá těla pohřbena až dvanáct hluboko.

3. Po Široké dojdete k Pinkasově synagoze , uvnitř které je „Památník 77 297“ – navržený a vyrytý Václavem Boštíkem a Jiřím Johnem na poctu všem židovským obětem holocaustu z Čech a Moravy. Pinkasova synagoga je také jednou z prodejen, kde si můžete zakoupit vstupenky na vstup do ostatních starých památek a muzeí Josefova. Vstupné je však poměrně vysoké a možná se rozhodnete, že by se vaše peníze daly později utratit za pár plzeňských.

4. Odbočkou doleva z Pinkasovy synagogy se dostanete na konec Široké a na Maiselovu, kde se nachází Maiselova synagoga . To byla budova, ve které Hitler zamýšlel umístit své nemocné muzeum věnované vyhynulé rase Židů. Ale to se samozřejmě nikdy nestalo a dnes slouží jako židovské muzeum nekonečně vkusnějších prostředků. Synagoga byla dvakrát přestavována – jednou po požáru v roce 1689 a znovu v roce 1893. Nyní pokračujte další tři bloky po Široké.

5. Vzhledem k maurskému stylu by vám bylo odpuštěno, když si mysleli, že Španělská synagoga byla ve skutečnosti mešita. Interiér budovy je něco, co je třeba vidět, jeho kusem odporu je všemocná pozlacená kupole. V polovině 19. ^století zde byl varhaníkem František Škroup – skladatel české státní hymny. Sochu Franze Kafky venku (popravenou ve velmi kafkovském stylu) lze snadno zaměnit za dílo českého rebelského umělce Davida Černého . Ve skutečnosti je od jiného rodáka sochaře Jaroslava Róny. Údajně představuje sen, který měl kdysi Kafka, ačkoli Róna o jeho významu nikdy nemluvil. Kafka je samozřejmě jedním z velkých pražských literárních hrdinů a vděčí za to svému příteli Maxi Brodovi, který ignoroval Kafkovu žádost, aby po jeho smrti spálil všechny jeho rukopisy.

6. Vydejte se na sever z náměstí podél Dušni, kde brzy uvidíte kostel sv. Šimona a Judy, který byl postaven v letech 1615-20 českými bratry. Říká se, že na kostelní varhany, postavené v roce 1724 Andreasem Wambesserem, hráli jak Wolfgang Amadeus Mozart , tak Joseph Haydn. Spolu s kostelem bývala nemocnice a také první pražská anatomická posluchárna. Pokud tou dobou hledáte, kde si smočit píšťalku a něco zakousnout, vyzkoušejte vynikající La Casa Blů s hispánskou tematikou, kterou najdete po odbočení přímo na Bílkovu.

7. Pokud však máte sílu okamžitě pokračovat, zahněte z kostela sv. Šimona a Judy doprava a jděte přímo na sever do Dušni, až dojdete k řece. Přes Vltavu se po levé straně klene Čechův most – stavba z počátku 20. století postavená ze železa a kamene a pojmenovaná po spisovateli Svatopluku Čechovi. Dominantou Mostu jsou secesní andělé, kteří jej střeží na každém konci. Přes řeku uvidíte Letenské sady – letní útočiště pro milovníky piva a bruslařů a také domov zářivě červeného metronomu, který na hřebeni náhorní plošiny uhání nekonečný čas. Nahrazuje to, co tam stálo do roku 1962 – obrovský kus stalinistické propagandy, který byl nakonec vyhozen do povětří pomocí 800 kilogramů dynamitu. Video můžete vidět online. V roce 1996 Michael Jackson použil oblast k postavení své obrovské sochy, která inzerovala své evropské turné.

8. Odbočte doleva z Dvořáka a projděte se po Pařižce. Jak již bylo zmíněno, tato ulice je domovem většiny značkových prodejen a pokud toužíte po novém kabátu nebo náhrdelníku, budete potřebovat zdravou peněženku. Napravo od vás spatříte Staronová synagoga , jejíž půda, jak praví legenda, je domovem Golema , netvora vytvořeného rabi Löwem z hlíny, aby chránil obyvatele židovského ghetta před antisemitismem. útoky. Jídlo v šedivé, a přesto královsky vyhlížející restauraci Old Synagogue Restaurant stojí za to vycvaknout, pokud se cítíte obzvlášť plyšově.

9. Jakmile projdete celou Pařižkou, ocitnete se na pražském Staroměstském náměstí . Přímo před vámi je Staroměstská radnice . Pokud se vám prostor zaplněný stromy zdá lehce nepatřičný, nemýlíte se. Zde stával zbytek radnice, dokud nebyla na konci druhé světové války srovnána se zemí nacisty. Z budovy nyní zbyla jen její věž, na jejíž jedné straně je orloj .

10. Hned po pravé straně je kostel sv. Mikuláše , který je považován za krásný příklad barokní architektury. Až do roku 1901 však většina kostela nebyla vidět, protože jej zakrývala další budova, Krennův dům. Interiér St Nicolas je luxusní záležitost, inspirovaná pařížskou kaplí St. Louis-des-Invalides. Kostel byl původně katolickým bohoslužebným místem, později však zabrali husité. Po krátké době jako ruský pravoslavný kostel a skladiště se vrátily do husitských rukou a zůstaly v jejich vlastnictví dodnes.