Procházka po Petříně
Jako vyhlídka na Prahu je Petřín těžko překonatelný, zvlášť když se vyšplháte na jeho 60 metrů vysokou rozhlednu. Ale ani na Petříně samotném, který je plný malebných zahrad, malebných atrakcí a spousty klikatých cest k prozkoumání, není nouze.
Výchozí místo: náměstí Kinských na Smíchově. Délka: 2,7 km (1,7 míle a asi 2 hodiny chůze). Procházka zahrnuje strmé kopce. Jak se tam dostat: Nejbližší stanice metra k výchozímu bodu je Anděl. Tramvaje 6, 9 72 a 20 jezdí na náměstí Kinských. Zastávky: Dobrá restaurace Nebozízek leží v polovině Petřína a v létě je na vrcholu kopce kolem růžových sadů otevřeno několik občerstvení.
Níže uvedenou prohlídku si můžete projít sami (prohlídka s vlastním průvodcem), nebo vám zajistíme profesionálního anglicky mluvícího průvodce. Průvodce může dokonce přizpůsobit tuto procházku vašim speciálním potřebám; například doporučte místo, kde se zastavit na oběd, včetně plavby po řece nebo jízdy tramvají, pokud vás nebaví chodit atd. Průvodce vás může vyzvednout ve vašem hotelu, nebo si můžete domluvit schůzku kdekoli ve městě. Pro cenovou nabídku nám prosím napište své údaje.
1. náměstí Kinských k Hladové zdi. Říká se, že dědictví Kinských začalo před více než 1000 lety, když mladý muž zachránil královu dceru před smečkou vlků. V důsledku toho byl povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen erb zobrazující zuby tří vlků. Dodnes je to vidět na erbu visícím nad dveřmi paláce Kinských na Staroměstském náměstí.
Zahrady Kinských byly založeny v roce 1827 knížetem Rudolfem Kinským, který chtěl pro svou rodinu vytvořit útočiště v anglickém stylu. Rozkládá se zde téměř 22 hektarů v poměrně členitém terénu v nadmořských výškách až 318 metrů. Když vstoupíte do zahrad velkou uzavřenou bránou, pokud je léto, může vás zasáhnout štiplavý závan česneku, který sem byl dopraven až z Asie.
Širokou cestou po levé straně se vydejte k renesančnímu Michnovu paláci, který manželé Kinských využívali jako svůj letohrádek. Stavba paláce, na kterou ve 30. letech 19. století dohlížel architekt Jindřich Koch, nebyla jednoduchá, protože zahrady leží ve svahu a terén musel být na několika místech výrazně urovnán, aby stavba seděla rovně. Dnes je zde etnografické muzeum. Vedle paláce stojí socha české herečky Hany Kvapilové, která byla pevně spjata s Národním divadlem se zlatou střechou stojícím přes Vltavu. Asi 50 m (150 stop) nad palácem je jeho umělé dolní jezero. Jděte stále do kopce, kolem kostela sv. Michaela z 18. století . Tento dřevěný lidový kostel sem byl přenesen z Medvedovce – malé ukrajinské vesnice – v roce 1929.
Jděte po stezce nahoru asi 20 m (60 stop), pak se vydejte na vrchol schodů na širokou asfaltovou cestu, kde se možná budete chtít zastavit a nadechnout se a kochat se pohledy, které se začínají otevírat níže. Odbočte hned a dále po levé straně uvidíte horní jezírko Kinského zahrady, nad nímž se tyčí osaměle vypadající bronzová pečeť. Když budete pokračovat po cestě, narazíte na novogotickou bránu. Když jím projdete, vstoupíte do starého pražského barokního opevnění.
2. Hladová stěna na Petřínskou rozhlednu. Když budete pokračovat po cestě, objeví se Hladová zeď. Tato středověká obrana vede po délce Újezda přes Petřín až ke Strahovskému klášteru. Pro svou zubatou povahu byla původně pojmenována „Zubatá“ („se zuby“). Ačkoli záznamy uvádějí, že Hladová zeď byla postavena v roce 1360 Karlem IV. k posílení obrany Pražského hradu, jiný mýtus naznačuje, že to byla nesmyslná stavba postavená jen proto, aby poskytovala práci chudým v zoufalé době hladomoru. Odtud pochází její dochovaný název.
Vydejte se po široké cestě doleva pod Zdí a pokračujte do kopce vedle Zdi, přes most, který překlenuje lanovou dráhu (původně otevřenou v roce 1891). Pokud se chcete svézt lanovkou, jízdenka na tramvaj nebo metro je platná; je to přece veřejná doprava. Teď by mohl být čas zastavit se pro něco k jídlu; pod vaší pravicí je restaurace Nebozízek. Osvěžení pokračujte na vrchol kopce. Po pravé straně se nachází Zrcadlový labyrint, který fascinujícím způsobem napodobuje gotické opevnění na Vyšehradě. Naproti stojí kostel sv. Vavřince z 12. století, přestavěný do současné barokní podoby v 18. století . V 10. století zde byla postavena svatyně na místě pohanského obětiště.
3. Petřínská rozhledna do Strahovského kláštera. Ze středu prostoru se nyní zvedá Petřínská rozhledna. Tato ocelová nosná konstrukce, která Eiffelově věži více než jen kývne, byla postavena pouhé dva roky po pařížské dominantě v roce 1891. Přestože není zdaleka tak vysoká jako Eiffelova věž, stojí rozhledna kvůli své poloze ve vyšší nadmořské výšce. Odbočte doleva a sledujte ukazatele do Růžové zahrady.
Toto krásné rozárium vysadila Praha v roce 1932 a přijalo tři různé vzory – vějíř, kruh a parter. Hvězdáře z vás bude zajímat návštěva Štefánikovy hvězdárny, která byla založena v roce 1928 a pojmenována po slovenském astronomovi Milanu Rastislavovi Štefánikovi, jehož socha stojí venku.
Vraťte se zpět k rozhledně, jděte po zdi vlevo kolem několika kapliček křížové cesty z roku 1834. Dále projděte mezerou v Hladové zdi, zahněte doprava a uvidíte krásný malý barokní dům. Asi 50 m (150 stop) za tím je po vaší pravici další mezera v Hladové zdi, kterou byste měli projít. Nyní zahněte doleva do sadu nad Strahovským klášterem a získáte úchvatnější výhledy na město. Vyjděte, jak jste vešli, zahněte doprava a jděte z kopce podél zdi, přes sad a kolem tenisových kurtů na nádvoří Strahovského kláštera. Tramvaj č. 22 vás zaveze zpět do centra Prahy. A pokud budete mít čas, doporučujeme vám chvíli zůstat a navštívit úžasný Filosofický a teologický sál Strahovské knihovny a poté zajít na chutné pivo z jejího pivovaru.
