BezpečnostDějiny

Romové v České republice

gypsies in Czech RepublicMnoho odborníků se domnívá, že Romové (cikáni), kteří tvoří asi 0,3 % české populace, pocházejí z Indie. Dodnes však není jisté, jak se v 15. století dostali do střední Evropy. Jakmile dorazili, bylo na ně pohlíženo jako na „jiné“ a byli odříznuti od zbytku společnosti, především kvůli jejich odlišným zvykům, oblečení a kočovnému způsobu života. Od svého příchodu jsou ve střední Evropě pronásledováni a diskriminováni.

Mnoho lidí v České republice je k Romům neuvěřitelně nedůvěřivé, protože jsou často zapleteni do drobných trestných činů, jako jsou krádeže, a navíc jsou často vnímáni jako neochotní se živit prací. Je to také tak, že mnoho Romů žijících v České republice nemá řádné vzdělání a mnozí ani nezvládnou projít povinnou školní docházkou. Je špatné házet stereotyp na celou rasu, ale většina Čechů opakovaně slyšela příběhy o tom, že Romové páchali zločin. Někteří cikáni samozřejmě pracují, ale většinou obsazují nekvalifikovaná a špatně placená místa.

Perzekuce Romů

V novodobé historii začalo pronásledování Romů v roce 1927, kdy byl přijat zákon o potulných Cikánech. Tento zákon znamenal, že museli žádat o povolení k pobytu přes noc a také museli žádat o identifikaci. Nejtemnější hodina pro Romy však přišla během druhé světové války, kdy byli nacisty nuceni pracovat v pracovních táborech. Později je nahradily koncentrační tábory v Letech u Písku v Čechách a Hodoníně u Kunštátu na Moravě, v nichž mnoho Romů zemřelo na podvýživu, nemoci nebo brutalitu. Mnozí byli také transportováni do nacistických táborů smrti. Po válce zůstalo jen asi 300 českých Romů, z předválečné populace asi 6500. Často je vnímáno jako ostuda českého národa, že se o tom po skončení války prakticky nemluvilo.

Komunistická převýchova

Komunisté se pokoušeli integrovat Romy do většinové společnosti, ačkoli způsob jejich „vzdělávání“ byl zjevně silně zaujatý vůči komunistické ideologii. To znamená, že jejich tradice a jazyk byly potlačeny a byli povzbuzeni, aby přestali žít svým nomádským způsobem života. Jejich tradiční zaměstnání, jako jsou tkalci, hudebníci a kováři, jim byla odebrána a místo toho byli nuceni pracovat jako dělníci a zároveň byli přestěhováni ze svých venkovských zemí do velkých měst. Za komunistického režimu byli Romové částečně integrováni do společnosti, i když nechtěli – byli dokonce nuceni chodit do školy a podílet se na komunitě jako celku.

Postkomunistické výzvy

Po pádu komunismu zůstali Romové bez podpory ve společnosti a bez nikoho, kdo by za jejich věc bojoval. To vedlo k tomu, že romským dětem byl často odmítán vstup do mnoha běžných škol a zaměstnavatelé byli velmi neochotní umožnit Romům pracovat pro ně.

Dnes se míra nezaměstnanosti Romů pohybuje kolem 70 % a velká většina českých občanů je vnímá jako opilce a zloděje. Často trpí násilnými útoky jen proto, že jsou Romové. Nyní se stává, že mnoho Romů opouští zemi a míří do Kanady nebo západní Evropy, aby zde začali nové životy.

Lidská práva a Romové

V roce 1998 byla v Ústí nad Labem postavena zeď, která měla oddělit romské obyvatelstvo města od ostatního obyvatelstva, což vyvolalo v zemi jako celku velké ostudy. To bylo silně kritizováno skupinami pro lidská práva a zeď byla po krátké době stržena, ale tyto skupiny pro lidská práva stále tvrdí, že pokud jde o práva Romů, je třeba udělat ještě hodně práce.

Neonacistické skupiny také více než kdy jindy napadají příslušníky romské komunity, a to jak v České republice, tak na sousedním Slovensku. Mnoho lidí také pochybuje, zda policie a soudy berou tento problém vážně. Romská podpůrná skupina s názvem „Dženo“ ve zprávě uvedla, že romskému jazyku a kultuře se dostává podpory, kterou potřebuje. V posledních letech však došlo ke snížení kvality bydlení a pracovních podmínek. Konstatovalo také, že extremismus znepokojivě vzrostl.

Související články

Také si můžete přečíst
Close
Back to top button